Proč nestačí „vysoké rozlišení“?

Častou chybou u začínajících uživatelů nebo zadavatelů tisku je představa, že pro perfektní výtisk stačí nastavit ve sliceru co nejnižší výšku vrstvy. Jenže realita je složitější. Kvalitní výtisk je výsledkem celého řetězce faktorů – a vysoké rozlišení bez dalších optimalizací může vést spíš ke zklamání než k lepšímu výsledku.

1. Výška vrstvy: ne vždy menší znamená lepší

Nižší vrstvy sice umožňují hladší povrch, ale:

• zvýší čas tisku (i dvojnásobně či víc),
• mohou být náchylnější na chyby, jako je přehřátí detailů,
• nepomohou, pokud je vstupní STL model polygonálně hrubý.

Navíc – pokud je 3D model ve špatném rozlišení, ani 0,1mm vrstvy z něj neudělají „detailní výtisk“.

2. Kvalita STL modelu: od toho všechno začíná

Model ve formátu STL určuje, jak jemně jsou zakřivené plochy polygonálně „rozkouskované“. Pokud má málo polygonů, výsledkem budou viditelné plošky, ať už tisknete jakkoliv jemně. Proto vždy doporučujeme exportovat model v co nejvyšší kvalitě (např. Fusion 360 → „Fine“).

U zakázek, kde je zásadní vzhled, často model upravujeme nebo znovu modelujeme z CAD dat.

3. Chlazení: ostré hrany a malé detaily potřebují proud vzduchu

Nedostatečné chlazení bývá příčinou rozteklých detailů a kulatých rohů. Platí to hlavně pro PLA, ale i u jiných materiálů (PETG, ASA) hraje řízené chlazení roli:

• na malých detailech bez chlazení se hromadí teplo,
• materiál se deformuje nebo „přetéká“,
• ostré hrany se zaoblí, text ztrácí čitelnost.

Profesionální tiskárny mají výkonné duální ventilátory a aktivní řízení podle velikosti vrstvy.

4. Retrakce a přesnost pohybu: žádné čáry navíc

Retrakce je zpětné stažení filamentu při přesunu mezi dvěma body. Pokud je špatně nastavená:

• vznikají „nitě“ a přetoky mezi částmi modelu,
• zůstávají kapky plastu v místech, kde nemají být,
• tisk vypadá nečistě a vyžaduje hodně postprocessingu.

Naše tiskárny Bambu Lab pracují s extrémně přesným řízením retrakcí a využívají „pressure advance“, takže tisk zůstává čistý i při složité geometrii.

5. Orientace modelu: výsledek závisí i na tom, jak jej natočíme

Správná orientace modelu ve sliceru může:

• zlepšit vzhled viditelných ploch,
• minimalizovat podporu,
• zajistit lepší mechanické vlastnosti.

Některé modely orientujeme „na výšku“, jiné „na ležato“ – vždy záleží na účelu, geometrii a požadavku zákazníka.

6. Tiskárna vs. zkušenost: stroje nestačí

Moderní tiskárny jsou výkonné a přesné – ale bez správných nastavení a zkušeností nemají šanci. Vědět, kdy použít jaký materiál, jak model natočit a jak upravit G-code je klíčem k úspěchu.

Proto u zakázkového 3D tisku vždy zohledňujeme kombinaci geometrie, požadavků a materiálu – a výsledek tomu odpovídá.

Chcete opravdu precizní výtisk?

Pošlete nám nejen STL, ale klidně i původní CAD model, náčrt nebo fotku. Pomůžeme s optimalizací, případně model připravíme znovu – kvalitně a efektivně. Mrkněte i na naše reference.